Prezentace

asi bylo pro trenéra neustálé vysvětlování a omlou-

vání Bergerových úletů. Co Ježka motivovalo, aby

akceptoval zvůli a donekonečna hrál se systémem

na schovávanou? A zároveň si nezavřel cestu k za-

hraničním angažmá. Vždyť Václav Ježek trénoval

kromě Sparty i Feyenoord Rotterdam a FC Curych.

Odvrácená stránka ligového fotbalu a možnost pátrat

po roli Václava Ježka, fabulovat vliv tohoto demiurga

československé kopané jsou momenty, které vytvá-

řejí spodní proudy příběhu fotbalisty Bergera.

Jan Berger vyrůstal v Praze na Břevnově, v suterén-

ním bytě jako nejmladší ze šesti sourozenci. Poznal,

co je mít hlad, ale nikdy si nestěžoval na nepřízeň

osudu. Jeho úspěšná sportovní kariéra je plná zvratů

a osobních dramat. Jan Berger jako jediný českoslo-

venský fotbalista v historii mohl nastoupit za Real

Madrid, kdyby ovšem emigroval. Komunistický režim

by totiž problémového fotbalistu do západního angaž-

má neuvolnil. Ale Berger nikdy neopustil svoji rodinu,

i když ho to stálo dres jednoho z nejslavnějších fot-

balových klubů planety. Přestože byl hvězdou, dvoj-

násobným ligovým mistrem a olympijským vítězem,

nepodlehl hvězdným manýrům. Se svou manželkou

Dášou vždy ctil rodinu nade vše a spolu vychovali tři

úspěšné syny.

Základním vyprávěcím principem filmu je přítomnost

vypravěče. Příběh Jana Bergera v našem filmu vy-

práví jeho dětská láska a později žena Dáša. Její po-

stoj je charakteristický: „Všichni ho milovali a vzývali

jako boha. Ale jenom já jsem s ním žila. Není jedno-

duchý žít s Bohem. Naštěstí měl kromě mně jenom

jednu další lásku. Mičudu. Tu potkal dřív než mně.“

Dáša předznamenává, že v dramatickém půdorysu

filmu bude chybět klasický milostný trojúhelník. Pří-

padnou sokyni v lásce, konkurentku ve vztahu vždy

představoval fotbal, nikdy jiná žena. Příběh Berge-

rovy fotbalové posedlosti i nespoutané svobody líčí

jeho manželka s odstupem a mírným nadhledem.

Vypráví lineárně, věří v sílu příběhu, kdy ve zdánlivé

idyle pražského Břevnova šedesátých let začíná růst

Bergerův fotbalový talent. Rozhodnutí vyprávět pří-

běh z výlučně mužského prostředí ženou vytváří na-

pětí mezi viděným a slyšeným. Bergerova manželka

je ambiciózní postava, která má jasný žebříček hod-

not, z něhož nesleví, ani kdyby šlo o mistrovský titul.

Představuje protipól svému manželovi, vrací ho zpět

nohama na zem a poskytuje mu zázemí. Ochránkyně

rodinného krbu a obětavá matka paradoxně jednou

zapohybuje fatálněji, než její světácký manžel. Bě-

hem fotbalového zájezdu do západní Evropy, kam

Jana Bergera doprovází, zvažuje nabídku emigrace.

Na okamžik přemýšlí, že by mohla opustit malé děti,

které zůstaly doma. Málem dojde na slova politruka,

dohlížejícího na návrat účastníků zájezdu zpět do so-

cialistické vlasti: „Uvidí neony a posere se.“

Dramatický oblouk příběhu tvoří tři dějství. Zlom

přichází po odmítnutí nabídky Realu Madrid. Do té

doby poněkud bezstarostný hrdina pocítí nepřízeň

mocných. Po emigraci známého, za něhož se Ber-

ger před zájezdem na západ zaručil, dopadne hněv

režimu plnou silou. Hrdina nesmí hrát fotbal a po vy-

konstruovaném procesu mu hrozí několikaleté věze-

ní. Po boku mu stojí jeho žena a trenér Václav Je-

žek. Geniální psycholog a fotbalový stratég je třetí

zásadní postavou filmu. Legendární trenér Sparty a

reprezentace diplomaticky balancuje mezi hněvem

a přízní mocných, u kterých vyprosí pro Jana Ber-

gera podmíněnou milost. Místo do vězení smí Jan

Berger nakonec legálně vycestovat k zahraničnímu

angažmá. Režim na sklonku své vlády pochopil, že

je výhodnější provokatéra odklidit z republiky a ještě

na tom vydělat. Ideologie totalitního režimu, založená

na třídním boji a nenávisti ke kapitalismu, se prag-

maticky skloní před potřebou valut. Jako další spor-

tovci, i Jan Berger směl přestoupit do zahraniční ligy,

aby odváděl 80% svého platu do socialistické kasy.

Olympijský vítěz z moskevského turnaje, miláček pu-

blika a postrach papalášů, už podruhé nabídku Rea-

lu Madrid nedostal. Naštěstí zbylo hodně věcí, které

jsou v životě důležitější než fotbal. A možná ještě ně-

kdy nad Letnou zazní skandování fanoušků: „Hooon-

za Berger, jinak to nevidím!“

Téma filmu o fotbalistovi Bergerovi nám připomíná,

že relativní svobodu, kterou zažíváme, musíme chrá-

nit, protože svoboda a demokracie nejsou samozřej-

mostí. Byť jde třeba „jen“ o to, za jaký klub budeme

hrát. Je totiž každého věc, čí dres chce nosit. Už ni-

kdy by neměl mít někdo možnost tohle rozhodovat

za nás. Benjamin Tuček

an Berger je ikona fotbalové Sparty. Legendár-

ní záložník, proslavený góly stejně jako svými

problémy se socialistickým režimem, nebyl

žádným politickým aktivistou nebo odpůrcem

totality. Za svobodnější svět v nesvobodné spo-

lečnosti nebojoval jednoduše proto, že za něj bojovat

nemusel. Díky přirozenému naturelu lidového rebe-

la dokazoval, že je možné svobodně žít komunistic-

kému marasmu navzdory. Pro jeho fotbalový talent,

bezprostřednost a odvahu nebrat si servítky k němu

vzhlíželi tisíce fotbalových fanoušků nejen pražské

Sparty. Ze stejných důvodů byl trnem v oku funkci-

onářům socialistického sportu. Na fotbalisty je vždy

vidět, na Jana Bergera bylo vyloženě nasvíceno. Ať

už na Letné nebo v reprezentaci, Berger rozdával fa-

nouškům v ochozech stadionů radost a připomínal,

že absurdní režim sice nelze porazit dělovkou pod

břevno, ale je možné si z jeho představitelů občas

vystřelit. Pro jedny byl vzorem a lidovým hrdinou, pro

druhé hrozbou, kterou bylo nutné odstranit.

Film o životních osudech fotbalisty Jana Bergera ne-

chce sentimentálně křísit slávu bývalého fotbalového

reprezentanta. Proč tedy vyprávět film o výjimečném

fotbalistovi dnešnímu divákovi? Příběh Jana Bergera

je ryzím konfliktem individuality s mocí represivního

systému. Formanovské téma o střetu individuální

svobody v kolektivní nesvobodě je vyprávěné skrz

reálně žijící postavu, prostřednictvím skutečného ži-

vota, vzpomínek přímých účastníků a archivních ma-

teriálů. Dokumentární skutečnosti scénář upravuje a

inspiruje se jimi. Součástí hraného filmu budou do-

bové materiály, záběry vybraných fotbalových utkání,

ve kterých Jan Berger nastoupil.

Bergerova životní dráha a sportovní kariéra charak-

terizuje život v socialistickém Československu osm-

desátých let podobně, jako příběh Emila Zátopka

vystihuje léta padesátá a osud Věry Čáslavské roky

šedesáté. Bergerův příběh nedosahuje tragiky Čás-

lavské nebo Zátopka. Na rozdíl od titánů světového

sportu představuje Jan Berger symbol domácí, rezo-

nující místy v groteskní, lehce absurdní rovině. Osob-

ní dramata se prolínají s plebejskou podstatou fotba-

lu jako lidové zábavy. Na Letnou se tehdy nechodilo

na Spartu, ale na Bergera. Jan Berger nahrazoval

fotbalovým fanouškům odvahu i svobodu, kterou si

sami netroufli v normalizací spoutané společnosti

projevit. Byl přitom jedním z nich. Chlapík, který vy-

rostl v nuzných poměrech a rád poseděl na pivu, se

pílí vypracoval na vrchol. Měl i štěstí na trenéry. Ikony

československého fotbalu Tomáš Pospíchal a Václav

Ježek věděli, že mají v Bergerovi rozdílového hráče,

schopného rozhodovat zápasy. Když měl Berger pro-

blémy se životosprávou nebo s vládci socialistického

sportu, jeho trenéři nad ním drželi ochrannou ruku.

Domníváme se, že kromě talentu to byla nevšední

skromnost a naprostá oddanost sportu, co Jana Ber-

gera dělalo do jisté míry svatým a v očích trenérů i fa-

noušků nedotknutelným. Ale bylo to tak doopravdy?

Při práci na připravovaném filmu se vkrádá myšlenka

na trenéra Václava Ježka. Jaká byla jeho skutečná

role v příběhu? Copak je možné, aby byl Bergerovi

věčně chápavým, tolerantním druhým otcem? Vztah

temperamentního trenéra a lehkovážného fotbalis-

ty si nejde představit bez konfliktu. Na Bergerových

výkonech stála celá Sparta. Nedivil bych se, kdyby

se trenér neovládl, když jeho klíčový hráč nemohl

nastoupit. Jak absurdní se z dnešního pohledu jeví

tehdejší Bergerovy průšvihy a zákazy. Tak šílené

DRAMATURGICKÁ EXPLIKACE