Previous Page  6-7 / 19 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 6-7 / 19 Next Page
Page Background

7

6

Honza najednou vyhrkne se slzami v očích.

HONZA

Zabili ho!

Matka přestane vytírat a zděšeně se na Honzu

podívá.

MÁMA

Panebože, koho?

HONZA

Vinnetoua!

Honza brečí a maluje, Máma jen zavrtí hlavou

a podestýlá pod Honzu noviny.

DÁŠA M.O.

Když Honza nevěděl kudy dál, maloval...

Časový posun - sedmdesátá léta. Honzovi je deva-

tenáct a hraje jako jediný z TJ Břevnov ve Výběru.

Mezi diváky na stadionu je i jeho bratr Ferda se svou

ženou Olinou a s Dášou, která je Olinina neteř. Dáše

se Honza při hře na hřišti zalíbí a tak se dohodne

s manželi, že jim večer bude hlídat děti s Honzou,

aby mohli jít do kina.

Honza přijde pozdě, nejdřív je naštvaný - „nemá

rád cizí holky” - ale pak zjistí, že si Dáša čte knihu

o Pellém a pozve jí na rande.

Ráno po zápasu TJ Břevnov proti Litoměřicům dosta-

ne Honza nabídku od trenéra Pospíchal na přestup

do profesionálního klubu v Plzni.

INT. FERDŮV BYT, OBÝVÁK - VEČER

Honza chroupe naštvaně tyčinky. Dětský pláč

z dětského pokoje pozvolna umlká. Po chvíli si

všimne knihy Fenomén Pellé. Uznale se podívá

směrem k dětskému pokoji a začne v ní listovat.

Přichází Dáša.

DÁŠA

Tak ten druhej už taky chrupe.

Honza zvedne hlavu od knihy.

HONZA

Ty se zajímáš o Pellého?

Dáša, která ještě dopoledne na zápasu neměla

ponětí o koho jde, bez mrknutí oka přikývne.

DÁŠA

No. Je to můj nejoblíbenější fotbalista.

HONZA

Můj taky. Tebe zajímá fotbal?

DÁŠA

Jasně. Dopoledne jsem byla na zápase.

HONZA

Tys mě viděla hrát?

DÁŠA

No. Koupila jsem pivo, jestli máš chuť.

Honza

Ne, to nemůžu. Dyť ty eště nevyděláváš, ne?

Nebudu ti upíjet...

DÁŠA

Nebudeš. Já pivo nepiju.

HONZA

Aha. Tak já se podívám, jestli tu nemá brácha

někde flašku vína...

Honza odběhne z obýváku, Dáša za ním křikne.

DÁŠA

Mimochodem, jmenuju se Dáša...

HONZA M.O.

Já jsem Honza...

DÁŠA

Já vim…

EXT. STADION SPARTY - DEN

Osmdesátá léta. Záběry ze stadionu v době

největší slávy Honzy Bergera. Tribuny skandují

„Honza není člověk, Honza je Bůh!”. Na stadionu

probíhá zápas Sparta - Slávie.

DÁŠA M.O.

Všichni ho milovali a vzývali jako boha.

Ale jenom já jsem s ním žila.

Honza útočí, souboj s Karlem Jarolímem. Hoši

jdou do sebe tvrdě, Honza souboj vyhraje a vsítí

gól, tribuny opět šílí.

DÁŠA M.O.

Není jednoduchý žít s Bohem. Naštěstí měl

kromě mně jenom jednu další lásku. Mičudu.

Tu potkal dřív než mně.

Šedesátá léta. Desetiletého Honzu vyzvedává z tré-

ninku jeho otec. Jdou do hospody, kde otec hraje na

harmoniku a Honza vybírá drobné do čepice. Když

odchází, sebere před hospodou otce esenbák pro

příživu. Honza donese domů vysbírané peníze scho-

vané v akordeonu. Přijde pozdě, chudou večeři mu

už snědli sourozenci. Večer sleduje s bratrem Ferdou

zápas Brazílie ma MS v Anglii. Pellé dostane na frak.

Slovy Dáši: První velká tragedie Honzova života.

Druhá - ve filmu Poslední výstřel zastřelí Vinnetoua.

Honza se vyrovná s oběma tragediemi tím, že vyma-

luje byt.

INT. MÁMIN BYT, POKOJ - DEN

Honza stojí na stoličce a maluje stěnu pokoje.

Všude po zařízení jsou cákance, Máma se

zděsí.

MÁMA

Kristepane, co to vyvádíš?

Máma vezme z kuchyně hadr a jde hned utírat

fleky od barvy.

MÁMA

To si pod to nemůžeš něco dát? Jestli chceš

bejt jednou malíř, tak nemůžeš dělat takovejhle

svinčík, to tě do žádnýho učňáku nevemou...

TREATMENT